Vysoké Chvojno

Velice zajímavým územím je přírodní rezervace "U parku". Rozkládá se na 4,43 ha a rezervací je od roku 1955. Jedná se o zbytek smíšeného listnatého lesa (buk, dub, jasan)s příměsí smrku na opukové stráni s jižní expozicí a navazuje na park ve Vysokém Chvojně, který založil  Alexander Pallavicini. Stáří stromového porostu na této tzv."Prachovské stráni" je více než 170 let.
      Park ve Vysokém Chvojně je přírodním skvostem, který založil markrabě Pallavicini na půdě vykoupené od chvojnovských občanů. Byly zde vysázeny různé cizokrajné stromy a keře. Dodnes se zde z té doby zachovaly nejvzácnější druhy, jako jsou pazerav sbíhavý, smrk strukovitý, jalovce kanadské, jeffreyovy borovice, jeřáb prostřední, jeřáb břek, liliovník a převládající červenolisté buky.
Prastarou lidskou touhou bylo a stále je nahlédnout do minulosti. Kdo rád projíždí vesničkami naší krajiny, buď se nad jejich názvy usměje, nebo v něm vyvolají otázku, proč se obec jmenuje právě takto. Kdo však projíždí nádhernými lesy po silnicích od Bělečka, Albrechtic či od Borohrádku do Vysokého Chvojna, toho název nepřekvapí. Kolik bylo toho chvojí všude kolem a jaký krásný rozhled se naskýtá od kostelní zdi dolů do okolního kraje.Areál Arboreta Vysoké Chvojno dnes spravuje na základě nájemní smlouvy Lesní družstvo Vysoké Chvojno s.r.o. Arboretum je v současné době v majetku 16ti měst a obcí místního regionu a prošlo velmi zajímavou historií.
První zmínky o majetku kolem Vysokého Chvojna pocházejí z 12. století a zmiňují se o tvrzi ve Vysokém Chvojně, kde kolem roku 1139 přebýval kníže Soběslav. Posléze majetek měnil držitele, přičemž v jisté době patřil i známému politikovi feudalismu Arnoštu z Pardubic.
Nejdelší držení majetku zaznamenali Šternberkové, kteří jej prodali v roce 1580 králi českému a císaři římskému Maxmiliánu II. Dne 15. 6. 1884 koupil tzv. "Dašický velkostatek", jehož součástí byl i prostor současného arboreta markrabě Alexandr Pallavicini c.k. komoří, lesní rada čestný rytíř německého řádu říšského. Přikoupil další pozemky a začal s pracemi kolem založení zámeckého parku a stavbou zámku pro svého syna Karla. Ten však zahynul při lovu na lišku a proto se ze zamýšlených záměrů uskutečnila pouze výsadba arboreta - zámeckého parku.
Plán na výsadbu uskutečnil v anglickém slohu Adolf Laufke Sandter pozdější lesmistr celého panství. Sadbu pro výsadbu sháněl po všech světadílech severní polokoule a "zalesňovací" práce byly provedeny v letech 1886-1889. V rámci první pozemkové reformy byl majetek A. Pallavicinimu zestátněn a určen k parcelizaci. V roce 1930 byl ustanoven "Svazek obcí okresu Holického", jež byl později přetransformován na Lesní družstvo. Toto uskupení tvořené dnes 16ti městy a obcemi se v roce 1931 stalo novým vlastníkem celého majetku včetně arboreta. Činnost Lesního družstva byla přerušena II. světovou válkou, kdy na majetek byla uvalena nucená správa. Obce se opětovně stali hospodáři na svém majetku po skončení války, ale další přerušení hospodaření přišlo v roce 1959, kdy byl majetek LD zestátněn. Až vládní usnesení z 15. 3. 1995 umožnilo navracení majetku a 1. září 1995 byla opět obnovena práce Lesního družstva Vysoké Chvojno s.r.o.
Soupis dřevin v Arboretu provedl Ing. Pokorný v roce 1964 a v roce 1986 zpracovala Ing. Kulhánková "Studii arboreta ve Vysokém Chvojně". Dle tohoto dokumentu prakticky probíhají výsadby dodnes s nutností výměny dřevin, jež podlehly živelným kalamitám. V současné době je arboretum tvořeno cca 62 druhy jehličnanů a 152 druhy listnatých keřů a stromů.
Kromě historického významu plní areál arboreta funkci rekreační, biologickou, krajinotvornou a hlavně poznávací a relaxační.